3 místa, kam chodí na kafe Múzy

Někdy vejdete do kavárny, zapnete notebook a bezradně se rozhlížíte kolem (a teď nemyslím po zásuvce). Pot z čela vám solí klávesnici, čas se přepnul do sprint módu a kurzor na bílé stránce neúnavně bliká kdesi vlevo nahoře.

A jindy vejdete a ona už tam sedí.

Múza. V ideálním případě celá jejich partička.

Kam se za nimi můžete vydat? Pokračovat ve čtení „3 místa, kam chodí na kafe Múzy“

Co s načatým životem? Asi budu umělkyně

Tenhle super nápad jsem potkala před „pár“ lety lehce ovíněná po cestě na Freeze Fest, kam jsem se vydala na vlastní pěst, sice jsem se mu celý den pochechtávala, ale byla jsem současně na nás oba patřičně hrdá (na sebe i ten nápad). Pokračovat ve čtení „Co s načatým životem? Asi budu umělkyně“

Jsou pointy v textu přeceňované? (Romantický příběh z hešího života included)

Nechala jsem se oblbnout. Radami pro blogery.

Já, ostřílená blogérka, která si svůj první blogísek založila už před skoro čtrnácti lety (link bohužel nečekejte, je sice sobota večer, ale jsem nechutně střízlivá), jsem se nechala oblbnout „radou zkušenějších“, na kterou jsem v internetových vodách opakovaně narážela.

Příspěvek má mít pointu.

A pokud ji postrádá, vůbec s ním čtenáře neobtěžujte.

Díky tomuto radikálnímu doporučení profi blogerů mi v konceptech už několik týdnů smutně visí tři rozepsané posty, které jsem si nedovolila ani řádně vyšperkovat, natož zveřejnit, protože jsem se zasekla v otázce pointy. Připadalo mi, že tam žádná není, nebo minimálně ne dost… Úderná, výstižná, viditelná, užitečná pro čtenáře.

Prostě ne dost pointová.

Ale dá se vůbec nějak změřit pointovost pointy?

Pokračovat ve čtení „Jsou pointy v textu přeceňované? (Romantický příběh z hešího života included)“

Mizérky jsou venku. Pro koho jsem je psala a pro koho ne?

Včera jsem poslala do světa e-book s názvem „Mizérie s mezerami aneb 5 nenápadných chyb, které okupují i vaše texty“. Stáhnout si ho u mě můžete zdarma. Bude se vám (doufám) líbit, pokud sami píšete texty a není vám lhostejné, jak budou působit na vaše čtenáře.

E-book má zatím krásné ohlasy, z nichž jeden mi nedá spát (ale za to můžou asi taky vylomeNinky klubající se stoličky), a tak o něm napíšu. To je u mě mnohem účinnější, než ho jen bezcílně převalovat v hlavě. Jsem ten typ člověka, co potřebuje hodit svoje myšlenky na papír (byť virtuální), aby se dobral nějaké pointy.

Pokračovat ve čtení „Mizérky jsou venku. Pro koho jsem je psala a pro koho ne?“

5 pravopisných (ne)pastí online světa

Blogujete, píšete e-booky, spravujete vlastní či nevlastní facebookové stránky, podnikáte online (abyste mohli víc žít offline)? A umíte to napsat? 🙂

1) e-book, e-mail, e-shop

Jediná oficiálně správná varianta je v současné chvíli (a kdo dneska nežije v přítomném okamžiku, jako by nebyl…) ta s pomlčkou. Teda, ona ta pomlčka je ve skutečnosti spojovník, ale o tom zase někdy jindy. 🙂 Pokračovat ve čtení „5 pravopisných (ne)pastí online světa“