Navštívíš ho, nebo se mu vyhneš obloukem?
Nad řekou v Údolí se tyčí skála, kam se lidé odjakživa chodili rozcházet – v dobách, kdy se vztahy ještě neukončovaly přes whatsapp nebo ghostingem.
Teď tu žije v maringotce devětatřicetiletá Mon. V malém bistru, které provozuje, se vůně borovic a čerstvě namletých zrnek kávy mísí s neviditelnými stopami dávných rozhovorů. Co sem přivedlo Mon?
A může rozcházecí skála srdce nejenom lámat, ale i hojit?
Odkaz na něj najdeš v knížce. Tady je minutová audio ochutnávka. 💔
– miluješ místa s geniem loci a chtěl/a by sis na jednom takovém vypít kafe nebo čaj,
– baví tě příběhy, které přečteš jedním dechem, ale zůstanou v tobě dlouho,
– sis někdy připadal/a jako nejhorší člověk na světě,
– užil/a sis můj Tvůrčí restart nebo Po hlavě do podivna a chceš se znovu potkat s některými jejich hrdiny. :)
do příběhu o tom, jestli může člověk odpustit sám sobě, i když ho odsoudí celý svět. O rozcházecí skále, v jejíž srdcelámací účinky někdo věří a někdo ne. O Mon, která tu žije v maringotce, provozuje punkové bistro s výhledem a chce se zahojit. O jejím teď, rodícím se přátelství a (ne)náhodných setkáních; i o jejím předtím – co ji na skálu přivedlo a před kým nebo čím se potřebuje schovat?