… aneb kterak Heš přednášela na své první konferenci ever :)

krok 1.: Přijměte pozvání

Je to výzva. A příležitost naučit se něco o sobě, o svém strachu a celkově o svém chování a prožívání v mimokomfortním území. Každý se něčeho bojíme, to je v pohodě.

Ale buď se toho můžeme bát nadosmrti, anebo to prostě můžeme začít dělat. Přijměte pozvání (díky, Zuzi!) navzdory tomu, do jaké paniky to hodilo vaše vnitřní příšerky.

Šperkárna je omyl, přednášející ne. :)

krok 2.: Navštivte kurz prezentačních dovedností

Vyberte si třeba na naučmese tematický kurz a nechte si poradit od profíka, jak prezentovat tak, aby vás lidi poslouchali. Mně padla do oka Radkova rétorika a byla to perfektní volba.

Nutno podotknout, že ještě před pár lety bych strčila hlavu do písku jen při samotné představě, že se dobrovolně účastním kurzu, kde mám předstoupit před lidi a mluvit o něčem, co jsem si nemohla předem připravit (počkej, a kdybys mohla? Ne, dík, zůstávám v písku). Jenže!

Časy se mění. Najednou máte dvě mrňavé děti a zážitek, který pro vás ještě nedávno představoval jistou smrt studem, najednou znamená veledůležitou záminku sehnat si hlídání, koupit si kafe a čtyři hodiny volně dýchat ve společnosti dalších dospělých lidí (plus jako třešnička na dortu hodina cestování you&you only). A to chceš. :)

Nejednou jsem si pak na konferenci na Radka vzpomněla a děkovala svému uvědomělému já, které se na kurz přihlásilo.

Heš přednáší.

krok 3.: Vyzbrojte se

Slovo od slova si napište, co budete říkat. Jako kdybyste lezli na skálu. Bez jištění ani krok.

Mějte ten papír po ruce. Eliminuje nervozitu. Já do něj koukala asi jen třikrát, ale možná i osmnáctkrát, své vystoupení mám (naštěstí?) celé tak trochu v mlze.

krok 4.: Jděte do akce

Klidně se strachem po boku. Řekněte všechno, co jste chtěli říct. Koukejte lidem do očí. Mluvte přímo k nim. Občas se zastavte. Usmějte se. Dýchejte. Znovu jim koukněte do očí. Pokračujte. A tak pořád dokola. Jo a zkuste si to užít.

Dáte to. Já to taky dala!

I když jsem u toho podle fotek někdy vypadala, jako když se zavřenýma očima velmi procítěně zpívám nebo recituju. :D

Děkuju úžasným organizátorům Citakonu za pozvání, přátelskou a veselou atmosféru i za sůl do koupele, kterou jsem nejdřív záviděla všem tombolovým vítězům a pak ji sama získala, hurá, a takovouhle jsem z ní měla radost!

Heš dopřednášela a dostala sůl.

Jo a o čem že jsem ze sebe chrlila šperkařská moudra?

O 4 krocích k jedinečnému textu. Některé z nich najdete i v mém e-booku. A napíšu vám o nich třeba zase příště. :)