3 místa, kam chodí na kafe Múzy

Někdy vejdete do kavárny, zapnete notebook a bezradně se rozhlížíte kolem (a teď nemyslím po zásuvce). Pot z čela vám solí klávesnici, čas se přepnul do sprint módu a kurzor na bílé stránce neúnavně bliká kdesi vlevo nahoře.

A jindy vejdete a ona už tam sedí.

Múza. V ideálním případě celá jejich partička.

Kam se za nimi můžete vydat? Pokračovat ve čtení “3 místa, kam chodí na kafe Múzy”

Jsou pointy v textu přeceňované? (Romantický příběh z hešího života included)

Nechala jsem se oblbnout. Radami pro blogery.

Já, ostřílená blogérka, která si svůj první blogísek založila už před skoro čtrnácti lety (link bohužel nečekejte, je sice sobota večer, ale jsem nechutně střízlivá), jsem se nechala oblbnout „radou zkušenějších“, na kterou jsem v internetových vodách opakovaně narážela.

Příspěvek má mít pointu.

A pokud ji postrádá, vůbec s ním čtenáře neobtěžujte. Pokračovat ve čtení “Jsou pointy v textu přeceňované? (Romantický příběh z hešího života included)”

Mizérky jsou venku. Pro koho jsem je psala a pro koho ne?

Včera jsem poslala do světa e-book s názvem „Mizérie s mezerami aneb 5 nenápadných chyb, které okupují i vaše texty“. Bude se vám (doufám) líbit, pokud sami píšete texty a není vám lhostejné, jak budou působit na vaše čtenáře.

E-book má zatím krásné ohlasy, z nichž jeden mi nedá spát (ale za to můžou asi taky vylomeNinky klubající se stoličky), a tak o něm napíšu. To je u mě mnohem účinnější, než ho jen bezcílně převalovat v hlavě. Jsem ten typ člověka, co potřebuje hodit svoje myšlenky na papír (byť virtuální), aby se dobral nějaké pointy.

Pokračovat ve čtení “Mizérky jsou venku. Pro koho jsem je psala a pro koho ne?”