Skip to main content
K 2020 by nebylo fér pamatovat si z něj jen zavřený kavárny, chaos, ponorku, strach a nejistotu. A já vím, že nezapsat si všechny skvělosti, přesně to by se mi nejspíš stalo.
Dvacítkovej rok byl unikát v mnoha ohledech. Minimálně v těchhle dvou desítkách:
1) Přestěhovali jsme se na místo, o jakým se mi ani nesnilo (ačkoli mohlo, protože jsem ho znala z vlaku a pokaždý si málem oči vykoukala, když jsme tudy projížděli). A tak najednou bydlím u řeky, mezi kopcema a skálama a milýma lidma a jsem den co den okouzlená a nejvděčnější.
2) Po přátelským setkání nad kávou a dortem, který bylo tak fajn, že snad ani nejde nazvat pohovorem, jsem se stala včelkou v content marketingovým úlu. Nepoznala jsem organizovanější tým lidí. Tahle spolupráce je radost, škola, studnice i únik (teambuildingy a tak :D). Díky za to.
3) Seznámila jsem s Pointou, prožila svou první crowdfundingovou kampaň a vydala knížku, novelu Tvůrčí restart: Lázně pro spisovatele v krizi. Někdy nevěřim, že se to fakt stalo a děje, a tak ji chodím osahávat a očmuchávat, krásnej pocit mít svoji knížku, útlou černobílou krásku s božskejma ilustracema od Moniky Pavlovičový a vzadu s referencema mých Povídkářek.
4) Jako korektorka/editorka jsem byla součástí tolika úžasnejch (a nejen knižních) projektů! Alešovy supervtipné pohádky Z chlupaté deky, Bářin okouzlující Dráček Drápek, revoluční e-book o antikoncepci od Háni a Véry z peaches, Verčin průvodce Krkonoše s dětmi, Karolíniny deníkový útržky Kamínky po kapsách, Anežčina všedně nevšední čtvercovka Můžu se vás dotknout přes plot? nebo Lenčina nádherná kartičková foto hra. Děkuju za důvěru.
5) Protože byly kavárny víc zavřený než otevřený, pro jistotu jsme si pořídili kávovar a já trénovala pečení. Tak kdybyste si chtěli popovídat o psaní a knihách, stavte se Za Vodou v Heš café na flat white a brownies, cheesecake, mrkváč nebo bábovku. ;)
6) Ocitla jsem se na několika instastreamech (na tom s Pointou mi v přímým přenosu spadl obraz ze zdi :D), před profi kamerou PR Akademie a taky jako host ve dvou podcastech – Kecání bez vzdělání a Autoři na cestě – holky, děkuju!
7) Konečně jsem se opřela do svý angličtiny. Od jarního lockdownu jednou týdně randím po telefonu s Ivkou z English stories a je to jedno z TOP rozhodnutí roku. Doporučuju všema dvaceti. Poprvý v životě jsem se na dovče nestyděla mluvit anglicky a můžu poslouchat zahraniční podcasty a přednášky, aniž bych brečela nebo se vztekala, že rozumím jen každý třetí větě.
8) Po neutuchajícím nadšení z podivných knih a povídek podivných finských autorů jsem se rozhodla, že v 2021 odjedu do Finska a dopíšu tam novou knížku. Juchů. Dám vědět, jestli se zadařilo. :)
9) Spala jsem pod širákem a na zámku.
10) N. se odstěhovala z naší ložnice, významně to přispělo k o trochu větší noční pohodě všech spoluspících. O úplný pohodě snad informuju příští rok, až si sbalí polštář a peřinu i druhá, blonďatější půlka vylomeniny.
11) Zažila jsem první autonehodu a potkala strážnýho anděla v tričku Outdoor Survival.
12) Píšu si 7letý deník, 7 let den po dni s Lénou Brauner. Je krásný letos začínat druhou řádku a přesně vědět, co se mi dělo v hlavě i mimo ni loni ve stejnej den.
13) Konečně pravidelně jóguju! Teda když se to zrovna smí. Mít lekce minutu od domu a ještě pod skvělým vedením je sen.
14) Díky svýmu online kurzu Vytvořte si psací návyk za 21 dní jsem poznala další milý psavý duše a inspirovala je ke každodennímu psaní, ze kterýho vznikaly a vznikají krásný, jedinečný texty. Radost.
15) Letní vlakocestování s vylomeninkama po okolí. Kafe, hřiště, baťůžek plnej jídla, úprky před vosama, krásy podchodů.
16) Letní cestování sama i nesama o kousek dál, i když pořád blízko. Kouzelnej Mníšek ve dvou, dvakrát upršenej Tábor, co se vryje pod kůži, dvakrát legendární Vrchotovy Janovice, pokaždý jiný a pokaždý krásný, povídkářskej Písek a moje milovaná Kutná Hora, město, ve kterým se vždycky ztratím a ve kterým se vždycky najdu.
17) Dokonce i jeden zahraniční výjezd jsme zvládli. Moře po sto letech. Pro děti poprvé. Dvě povídky za dva dny. Café office s výhledem na písek, vlny, plavčíka. Krásy i těžkosti. A jedno rande. Johnny Depp s Afroditou na drinku. Vlny, voňavej vzduch a melounový srdce.
18) Tvořím. Kolážuju. Kreslím, vybarvuju, samolepkuju. Boží relax a hlavočistič.
19) S Povídkářkami se nám povedlo to, o čem jsme snily snad od chvíle, kdy jsme si spolu v roce 2017 vypily první kafe: všem třem nám na podzim vyšly knihy a potkaly se v (zavřených) knihkupectvích. Namísto tradičního vánočního večírku a autorským čtením jsme si střihli Čtení ze tří románů online. Facebook není Regner a na místě činu viselo po dočtení ve vzduchu zvláštní prázdno, ale byly jsme spolu a to je nejvíc.
20) Offline kultury bylo letos přesmutně málo, i přesto jsem šťastná, že jsem mohla zažít jedno divadlo, jednu výstavu, jednu autogramiádu u výtahu me&me only :D, dvě orouškovaný kina, dva knižní křty, jeden v kavárně a jeden v lese, oba krásný a velkej zážitek. Z letos přečtených knih se do mě nejhlouběji otiskly Raději zešílet v divočině, Jako v nebi, jenže jinak a Děvčata první republiky.
