Skip to main content
→ Co je knížkové turné a jak podivně probíhalo to moje
→ Proč chceš podobný knižní zážitek i ty
→ 4 věci, které můžeš pro úspěšnost své tour udělat už teď
→ Co bych udělala znovu a doporučuju i tobě
→ Na co bych si příště dala pozor a ty můžeš (a nemusíš) taky
→ Stojí to za to?
Co je knížkové turné a jak podivně probíhalo to moje
V lednu 2024 jsem s Leilou a Viky, podivnýma holkama z mé nové knížky Po hlavě do podivna, vyjela po republice. Začalo to podzimní anketou mezi mými čtenáři a sledovateli, kdo a kde, v jakých městech, by chtěl uvítat Podivno, akci mi odmoderovat a vyfotit. Byla to taková bláznivá spontánnost a vy jste se fakt hlásili a hlasovali, a tak se vykrystalizovalo 5 měst (jako 5 kapitol v knížce), kam přijedu na kafe, seznámím vás s hlavními hrdinkami a kousek vám přečtu.
Podivno tour jsme odstartovali v Plzni, v kavárně Coffee Park, kde často píšu a kde je mi dobře. Knížku, jejíž děj se zčásti odehrává v Helsinkách, tři vylosované sudičky slavnostně polily šťávou z divokých finských borůvek a popřály jí tuze krásný věci. Ze stěny na to dohlížel Jim Morrison. Zásadní je vybrat si top moderátory a fotografy: v Plzni akci uváděla moje spřízněná spisovatelská duše Jana Poncarová a fotil Milan Říský.
Podivno tour Plzeň, 12. ledna 2024, kavárna Coffee Park.
Příští stanice: Brno, o šest dní později. Sešli jsme se v inspirativních prostorech Cesty integrity u terapeutky a spisovatelky Silvie Šabacké, popovídali si o knížce a v druhé části večera vyzvali k psaní a čtení i báječné podivínské účastníky v rámci tvůrčího workshopu.
Hodně z vás se doopravdy rozepsalo a odvážilo se nám kousek přečíst. Bylo to silný a srdce otevírací. Za brněnské moderování děkuju spisovatelce v rozletu Lucce Vyskočilové a za fotky Verče González, fotografce a autorce románu Mezi nimi.
Podivno tour Brno, 18. ledna 2024, Cesta integrity.
Prostřední setkání tour vyhrála Praha a moje oblíbená kavárna Člověka v tísni – Langhans, kde se pravidelně dvakrát ročně potkáváme na srazech Spisovatelského cappuccina. Dorazili jste z Německa, ze Srbska, z Příbrami, z Uhříněvsi a dalších dalekých koutů, někdo dokonce omylem 😀, ale vlastně správně.
O podivné otázky se postaral spisovatelský kouč Pepa Šorm a za foťákem se na nás smála moje sousedka Katka Stránská. Protože předchozí zastávky tour byly něčím jiné a jedinečné (v Plzni křest a v Brně workshop), okořenili jsme besedu hromadným spisovatelským sdílením a někdo i džítýčkem.
Podivno tour Praha, 20. ledna 2024, kavárna Langhans.
Benešov bude nejpodivnější, smála jsem se už v předstihu a netušila, že to bude jediná Podivno tour zastávka tlumočená do angličtiny, že budeme muset přidávat židle, že moderátorka Mia Lorencová, autorka Budoucí úči a Snílkovy kavárny, s kovbojskou partičkou to mají 3,5 hodiny daleko a že dojde k záhadný záměně kabátů, co by vydala na povídku nebo dvě (Katko a Šári, napíšete to?).
V Benešově skutečně nebylo potřeba vymýšlet, čím akci ozvláštnit. 😀 Za fotky děkuju Eli, Natálce, Mie.
Podivno tour Benešov, 22. ledna 2024, kavárna Between.
Tour jsme zakončili v malé, sousedské partě u nás v Srbsku v knihovně, popíjením šťávy z divokých finských borůvek, která na zahajovací zastávce sloužila k polití.
Závěrečnou podivnoatmosféru zachytila znovu Katka Stránská a besedu moderovala odvážná a jedinečná Hanka Havlíková Nedvědová (a získala tak 3 body z 5 v neoficiální soutěži Navštiv nejvíc zastávek tour a vyhraj).
Podivno tour Srbsko, 24. ledna 2024, naše krásná obecní knihovna.
Proč chceš podobný knižní zážitek i ty
Proč uspořádat křest, je myslím jasný: tvé dílo i ty si zasloužíte oslavu. Pozveš blízké duše, sejdete se někde, kde je ti fajn, popovídáš o knížce, necháš kmotry popovídat o knížce, slavnostně dílo polijete a popřejete mu šťastnou cestu mezi čtenáře. Křest vnímám jako krásný rituál, završení něčeho velikýho – protože napsat, dokončit a vydat knihu stojí hodně odvahy, času a energie.
Ale proč tour? Proč objíždět další města, proč si to celé organizovat na vlastní pěst a radši nepočkat, až si tě pozvou na besedu nebo autorské čtení do knihovny?
Jednoduše: protože by ses – obzvláště pokud jsi začínající autor(ka), vydáváš samonákladem nebo jinde než u tradičního nakladatelství – nemusel(a) dočkat. A potkávat se se čtenáři a podporovateli naživo je top. Online je super na propojování, ale teprve osobní kontakt tomu dodá (divokou borůvkovou) šťávu a hlubší rozměr.
Mesidž celé mé Podivno tour je: ani ty nemusíš čekat, až tě někdo někam pozve. Můžeš to vzít do svých rukou. Láká tě to? Děsí tě to? V obou případech čti dál (to je i na tebe, moje budoucí já). Ráda se s tebou podělím o svou zkušenost a o to, na co se psychicky připravit, co bych udělala znovu a na co bych si příště dala pozor.
Plzeňské podivnočtení s Janou a Jimem.
Tvá knížka ještě není na světě? Tyhle 4 věci můžeš pro úspěšnost své tour udělat už teď
Zdá se ti to celé trochu předčasné, protože ještě nemáš knížku ani dopsanou? Tady je několik důležitých věcí, které můžeš udělat už teď. A až přijde tour, jako když najdeš.
1. Shromažďuj kolem sebe spřízněné spisovatelské duše a své budoucí potenciální čtenáře. Tím nemyslím nutně založit na fb Spisovatelské cappuccino č. 2. Stačí se přidat do toho už existujícího a být v něm aktivní. Ukazuj se v úterní #seznamce a sdílej, co právě píšeš. Natoč krátké autorské čtení do #videopátku. Sleduj ostatní, komentuj, podporuj. Pěstuj vztahy, zalévej je.
2. Choď na besedy a autorská čtení těch, kdo už knížku vydali – omrknout a inspirovat se, ale hlavně dotyčného podpořit. A propojit se s dalšími prima lidmi. Můžeš i vystrčit růžky z komfortní ulitky a přijít na takovou akci sám/sama: snadněji se seznámíš a nestrávíš večer jen ve společnosti svého doprovodu.
3. Trénuj autorské čtení a sebeprezentaci na Pondělním online šálku se mnou a spisovatelským koučem Pepou Šormem. Je normální, že jsi a budeš při čtení nervózní. I já pořád jsem. Ale je sakra veliký rozdíl, jestli čteš před lidmi poprvé, nebo posedmé. Když už víš, že tvé dílo posluchače zasáhne a na konci ti tleskají, tvoje autorské sebevědomí roste. Ty rosteš. Jsi si sebou jistější a víš, že to zvládneš, i když se ti klepou kolena.
Strach a pochyby tu budou pořád, ale ty rozhoduješ o tom, jestli se jimi necháš zastavit, nebo vyrazíš do akce navzdory jejich přítomnosti.
4. Udržuj se ve zdraví a odolnosti psychické i fyzické. S plánováním tour, až se ta doba přiblíží, budou spojené různé výzvy a výzvičky. Od domlouvání prostor a hostů (kteří ti na poslední chvíli budou rušit účast) přes logistiku po finanční stránku věci.
Všechno ti půjde s větší lehkostí, když budeš dlouhodobě v kondici a mentální stabilitě. A onemocnět těsně před tour nebo se z toho sesypat a všechno rušit a posouvat (a přepisovat data na pozvánkách a grafických vizuálech) fakt nechceš. Stát se to může (já jsem šťastná, že tenhle můj velký strašák se nenaplnil), nikdy všechno nejde stopro podle plánu – ale už teď můžeš udělat hodně pro to, abys tyhle šance minimalizoval(a).
V Brně s Luci, božskou Katkou a kyticí od cappuccinkařek.
Na co si dát pozor, když pořádáš knížkové tour
Rozhodl(a) ses, že jdeš do toho? Boží. Gratuluju ti a dej mi o tom vědět ve skupině. Rádi tě podpoříme, posdílíme a třeba se i zastavíme.
Co bych udělala znovu a doporučuju i tobě:
1. Pokud jsi žena a máš menstruaci, vezmi při plánování v úvahu svůj cyklus a směřuj tour na dynamickou fázi. Za tohle si zpětně tleskám úplně nejvíc. Frčela jsem si v nádherný energii a nepadala druhý den na ústa. Bonus: Budeš vypadat božsky na fotkách, určitě líp než při PMS. 🤭
2. Nech si mezi jednotlivými zastávkami aspoň den nebo dva pauzu – pokud ti to dává smysl. Záleží na lokalitách, způsobu tvého cestování, rychlosti vstřebávání dojmů, citlivosti, intro/extrovertnosti a mnoha dalších okolnostech. Já měla po plzeňské zastávce šest dní pauzu a pak obden zbytek tour. Každý den tourovat bych nechtěla, neměla bych dost času nechat zážitky z jednotlivých zastávek dosednout a zpětně si je užít a dovychutnat, možná bych ani nestihla nabrat síly na tu následující.
3. Zvaž, kolik zastávek chceš udělat. Pro mě bylo pět tak akorát, navíc to mělo krásnou symboliku – pět kapitol v knize (pokud jich máš desítky nebo stovky, plánovala bych podle jiného klíče 😀).
4. Zapoj své fanoušky, kamarády, sledovatele, čtenáře. Zjisti, v jakých městech jsou rozesetí, kde by tě uvítali a jaký prostor by ti na daném místě doporučili.
5. Finálně ale vybírej podle sebe a zvol místo, kde ti je fajn (nebo kde je pravděpodobné, že ti bude fajn). Počítej s tím, že budeš nervózní, a známé/sympatické místo pro tebe může být uklidňující. Já jsem startovala v rodné Plzni, kam se dodnes co dva týdny vracím. Vybrala jsem kavárnu, kde často píšu, kde mi chutná kafe a jsou tu na mě milí. (A kde jsem se skamarádila s Jimem Morrisonem.)
Výběr prostoru v Brně jsem s důvěrou nechala na brněnských povídkářkách, padlo pár návrhů na kavárny, ale nakonec jsme se rozhodly pro Silviinu Cestu integrity, centrum osobního rozvoje s přátelskou, až obývákovou atmosférou – holky mi odtud dokonce předtím natočily video, abych si místo nacítila aspoň očima. Boží. Praha byla tradiční, v kavárně Langhans pořádáme pravidelně dvakrát ročně srazy cappu skupiny, a tak už tady naši spisovatelskou partu znají a máme domluvené prima podmínky, abychom mohly mít celou kavárnu jen pro sebe.
V Benešově jsem si vyhlídla sympatickou kavárnu, ale domluva na dálku s majitelkou byla zdlouhavá a bez výsledku, a tak mi s výběrem i rezervací jiného místa pomohla skvělá Eliška Wright.
Poslední zastávka byla v Srbsku, kde bydlím, v místní knihovně, i to bych příště udělala znovu – zvolit si na závěr srdcové, blízké místo, pocitově i lokalitně (v mém případě deset minut pěšky). Cestování miluju, ale poslední den už jsem si chtěla užít co nejvíc na pohodu, v klídečku, doma.
Jako doma. Zakončení Podivno tour v naší srbecké knihovně.
6. Přijmi pomocnou ruku. Sepiš si, co všechno můžeš/chceš delegovat: od zamluvení kavárny přes tvorbu pozvánek po moderování akce.
7. Ano, dopřej si moderátora, pokud tě to láká. Někoho, koho dobře znáš a kdo dobře zná tebe, u koho cítíš podporu, na koho se můžeš spolehnout. Společně s tebou akci zahájí, přivítá lidi, představí tě, položí ti pár otázek ohledně knížky. Pro mě to bylo ohromně uklidňující a cítila jsem se opečovaně, až hvězdně.
Když jsem křtila svou prvotinu Tvůrčí restart nebo pořádala autorská čtení, mluvila jsem o knížce před publikem většinou sama na základě vlastní (většinou lehce punkové) přípravy – někomu to tak vyhovuje víc, já se cítím jistěji, když jsem vedená. Má to lepší strukturu, míň skáču od jednoho k druhému, celkově jsem míň v nervu (pokud znám otázky dopředu 😀 – což záleží taky na tobě a tvé domluvě s moderátorem).
8. Domluv si fotografa (klidně třeba za barter). Získáš nejenom krásnou vzpomínku, ale i profi promo knížky a tebe do budoucna.
Jeden praktický point: doporučuju dohodnout se předem, zda bys mohl(a) fotky dostat už druhý den – ať se můžou účastníci kochat, sdílet a integrovat, dřív než zážitek z tvé akce přebije nějaký další. Děje se toho hodně a za týden už budou všichni myšlenkami jinde. Já měla báječné fotografy, resp. fotografky a fotografa, a od všech jsem měla top fotky doslova ASAP.
9. Dávej o akci vědět průběžně a dostatečně dopředu, využij nejen mailing a sociální sítě (připrav si poutavou grafiku pro příspěvky i stories nebo o ně popros šikovnou grafičku), ale mluv s konkrétními lidmi, které na akci chceš mít, zajímej se, jestli dorazí, případně s kým, ať víš, s kolika lidmi můžeš určitě počítat. Nakonec vždycky někdo onemocní nebo mu onemocní děti, pes, babička (a taky vždycky přijde někdo, s kým nepočítáš 😀), ale aspoň přibližná představa je fajn – ať vás není 11 v kavárně pro 33 (to se mi cca stalo v Praze, kde jsem očekávala nejhojnější účast) a naopak.
10. Můžeš a nemusíš vyhlásit dress code, mě baví a nejspíš to příště udělám znovu. Je to prima ice breaker, zaručí originální atmošku a na fotkách to bude super. Na křtu Tvůrčího restartu jsem vyhlásila black & white, tentokrát stylově „něco podivného“. Původně jsem dress code zamýšlela jen na plzeňský křest, o to víc mě nadchlo, že jste se podivně strojili i na ostatní zastávky.
Ukazovali jste mi podivné náušnice, podivnonalakované nehty, lyžařské brýle, jednorožčí roh, modrou paruku… Boží.
Krásné podivnosti se děly (nejen) na pražské zastávce Podivno tour.
11. A co občerstvení? Platí si každý sám, nebo je víc cool zajistit raut? Neboj se to nakombinovat nebo jinak vymyslet úplně podle sebe, svých možností a možností daného místa. Na křtu jsem měla zajištěné welcome drinky, kanapky a brownies. V Brně u Silvi jsme každý přinesli něco a vytvořili tak stůl plný hojnosti. To v klasické kavárně úplně nejde, tam si objedná každý, na co má chuť, většinou i zaplatí, ale není to samozřejmost. 
Do srbecké knihovny jsem donesla lahev divoké borůvky a drobnosti k zobání.
12. Měj s sebou zásobu knížek. Pokud lidi okouzlíš, budeš hojně prodávat a podepisovat. Pozor, víc účastníků neznamená víc prodejů. Připrav si kasičku a peníze na vracení. Práci s kasičkou a přepočítáváním, kolik je 1000 minus 330, můžeš případně delegovat a věnovat se plně podepisování a vymýšlení věnování.
13. Už jsem naťukla: připrav se finančně. Spočítej si náklady (cesta, případně ubytování, občerstvení na křest, pronájem kavárny a tak), jestli do toho chceš jít. Peníze se ti můžou vrátit z prodeje knih, a nemusí. Ráda bych autenticky sdílela vyhodnocovací tabulku, ale bohužel žádná neexistuje. Všechno se mi vrátilo v zážitkách a obejmutích s vámi a pár balíků knih mi doma taky ubylo. Takže dobrý. Cítím se být v plusu.
Na co bych si příště dala pozor a ty můžeš (a nemusíš) taky:
→ Nepohádej se s nejbližším člověkem večer před křtem a aspoň dva dny předem se pořádně vyspi. Na kruhy pod očima něco napatláš nebo si vezmeš brýle, ale bolavou hlavu nesundáš a nevyměníš. A když si dáš ibáč, nedáš si pak gin s tonikem a bude tě to hodně mrzet.
→ Naplánuj si, kam se půjdeš po akci navečeřet, nebo se s někým domluv, ať ti to připomene. Já to mám tak, že před akcí nezvládnu nic moc sníst, během ní nestíhám, krátce po ní jsem přesycená dojmy a zážitky a pak to přijde… ten brutál spisovatelský hlad, co ti způsobí tmu před očima i za očima a najednou je deset a ty stojíš frontu v mekáči. Ale chválím se: na třech z pěti zastávek jsem to zvládla vychytat a dát si super výživnou, oslavnou večeři (počítám i sushi ve vlaku).
→ Pokud máš děti, zvířata nebo jiné bytosti, o které pečuješ, zařiď si hlídání. Na všechny zastávky, ne jen na tři z pěti. (Nebo je vezmi s sebou a neměj žádná očekávání.)
→ Pochyby přijdou. Když ti už pátý člověk píše hodinu před akcí, že je nemocný, jede ti hlavou: tvl neee, má to teda vůbec cenu dělat? Má! Neboj, nakonec to bude fajn. Vždycky ti budou lidi, se kterými počítáš, psát, že nedorazí. Nalaď se na to, že si to užiješ, i když vás přijde jen pět (ty, moderátor, fotograf, barmani). Je normální dokonce i to, že v jednu chvíli jsi v nervu, jestli si všichni budou mít kam sednout, a minutu nato z toho, jestli vůbec někdo přijde. Možná dokonce spadne poblíž místa konání strom na koleje, nebudou jezdit vlaky a lidi se za tebou nedostanou, i když jsou zrovna zdraví. A naopak přijde někdo z ulice, kdo si nevšiml deseti letáčků na deseti dveřích, a je překvapený (a šťastný) z toho, kde se to ocitl. (A ty s ním.) Nějak to dopadne. Nejlíp, jak může.
→ Pokud už máš na kontě víc knih než tu aktuální čerstvoučkou, vezmi i ty předchozí. Ideálně víc než dva kousky.
→ Nesnaž se vymyslet všechno předem. 1) Nejde to. 2) Plánuj, ale nech si prostor pro nové nápady, které se ukážou až v průběhu. Když se jim otevřeš, přijdou. A budou super. Vzít do knihovny na závěrečnou zastávku ten stejný borůvkový nápoj, kterým se na začátku křtilo, a symbolicky tak celou akci zakončit, mě napadlo až někde mezi Prahou a Benešovem. :)
Šťáva z divokých finských borůvek. K sehnání na pokladyfinska.cz.
Stojí to za to?
Ano. A i kdyby se ti toho spousta nepovedla nebo nikdo nepřišel (neboj, někdo přijde, někdy i omylem), získáš super zkušenost, na kterou budeš vzpomínat. A hlavně vždycky, vždycky, vždycky, ať se ti děje cokoliv… o tom můžeš napsat. ;)
Pomohl ti článek k rozhodnutí, jestli uspořádat vlastní knížkovou tour? Nebo máš doplňující dotazy? Případně zkušenost s podobnou akcí, o kterou se chceš podělit? Napiš mi ve Spisovatelském cappuccinu. Těším se!
